Pohádka pohádek (Skazka skazok, 1979): Paměť, válečné trauma a poetika ztraceného času
Tale of Tales (Pohádka pohádek, 1979): The Greatest Animated Film Ever Made
Hloubková analýza hypnotické animované básně Jurije Norštejna zkoumající strukturu lidské paměti, vícevrstvou animaci na skle, postavu malého šedého vlka a trauma druhé světové války.
An analytical essay on Yuriy Norshteyn's hypnotic animated masterwork, exploring its visual poetry, memory, melancholy, and the trauma of war.
Animovaný film ruského tvůrce Jurije Norštejna Pohádka pohádek (Skazka skazok, 1979, stopáž 29 minut), vytvořený ve studiu Sojuzmultfilm ve spolupráci se scenáristkou Ljudmilou Petruševskou a výtvarnicí Francescou Jarbusovou, představuje jeden z nejvyšších vrcholů světové kinematografie. Mezinárodními filmovými anketami kritiků (v Los Angeles 1984 i v Záhřebu 2002) byl opakovaně zvolen vůbec nejlepším animovaným filmem všech dob.
Norštejn zcela opustil sovětskou státem diktovanou doktrínu socialistického realismu i konvenční dětskou pohádkovou naraci. Vytvořil hluboce intimní, polyfonní a hypnotickou vizuální báseň, jež skrze strukturu lidské paměti ohledává nezahojené rány druhé světové války, melancholii dětství a plynutí času.
I. Vícevrstvá plošková animace na skle a malířská hloubka paměti
Norštejnovo technologické a výtvarné řešení představuje převratnou kapitolu v dějinách animace:
- Skleněné etáže bez počítačů: Norštejn a kameraman Alexandr Žukovskij odmítli běžnou jednovrstvou animaci na celuloidu. Vyvinuli unikátní dřevěný vertikální aparát s několika horizontálními tabulemi skla umístěnými nad sebou v různých vzdálenostech od objektivu kamery. Ploškové papírové loutky a malovaná pozadí byly rozvrženy na tyto skleněné etáže, což umožnilo vytvářet skutečnou optickou hloubku ostrosti, pracovat s prachem, vodními parami a přirozeným světlem.
- Obraz vystupující z mlhy: Výsledná vizualita nepůsobí jako plochý kreslený film; připomíná oživlé impresionistické plátno či staré daguerrotypie. Mlha, padající podzimní listí, déšť a světlo petrolejových lamp vytvářejí hmatatelnou atmosféru zasutých vzpomínek, jež se vynořují ze tmy podvědomí a vzápětí se v ní opět rozplývají.
II. Malý šedý vlk a ruská ukolébavka jako emocionální osa
Ústřední postavou a tichým pozorovatelem celého filmu je malý šedý vlk (Volčok):
- Folklor naruby: Postava vychází ze staré ruské ukolébavky: „Baju-bajuški-baju, nelej na krajičku, přijde šedý vlček, chytí za bříško a odnese do lesa…“ Vlk však u Norštejna nevystupuje jako pohádkový predátor, nýbrž jako zranitelný, melancholický poutník s obrovskýma, smutnýma lidskýma očima.
- Básník a strážce paměti: Vlček přechází mezi jednotlivými časovými rovinami – sleduje rodinné idyly za osvětlenými okny, peče si jablko v ohni a v závěru chová plačící opuštěné dítě, jemuž tiše zpívá. Je personifikací básníkova svědomí, symbolem nevinnosti a němým svědkem tragických proměn dvacátého století.
III. Válka a nepřítomnost: Tango Unavené slunce
Nejemotivnější a historicky nejbolestnější sekvence filmu zachycuje dopad druhé světové války na každodenní život sovětských rodin:
- Tanec před odchodem na frontu: Na dřevěném parketu letního altánu tančí dvojice v letním podvečeru za zvuků slavného dobového tanga Jerzyho Petersburského Unavené slunce (Ustomljonnoje solnce).
- Mizející muži: Hudba se náhle zadrhává, ozývá se vojenský pochod a muži v uniformách náhle mizí ze záběru přímo v náruči svých partnerek. Ženy zůstávají na parketu samy, objímají prázdný vzduch a tančí dál v němém zármutku. Z nebe se snášejí úřední oznámení o úmrtí na frontě složená do trojúhelníkových vojenských dopisů. Norštejn zde vytvořil jeden z nejúdernějších protiválečných obrazů v dějinách umění – hrůzu války nezobrazuje krví na bojišti, nýbrž prázdnotou a tichem, které po padlých zůstalo v domovech.
IV. Závěr: Koláž tónů a triumf nepoddajné poetiky
Zvuková a hudební architektura filmu představuje dokonalou polyfonii:
- Bach, Mozart a lidový hlas: Norštejn mísí fragmenty skladeb Johanna Sebastiana Bacha a W. A. Mozarta s praskáním ohně, dětským smíchem, kapáním vody a tichým zpěvem ukolébavky. Zvuková stopa funguje přesně tak jako lidská paměť – nelineárně, asociativně a emocionálně.
- Vítězství nad cenzurou: Pohádka pohádek vznikala navzdory neustálým zásahům a nepochopení sovětských úředníků z Goskina, kteří Norštejnovi vyčítali nesrozumitelnost a absenci socialistického optimismu. Snímek přesto přežil a stal se nesmrtelným testamentem o síle lidské paměti: připomíná, že dokud v nás žijí vzpomínky na ty, které jsme milovali, čas nad námi nemá definitivní moc.
Glossary
- Vícevrstvá plošková animace (Multiplane Cutout Animation): Technika ruční animace využívající několik skleněných tabulí umístěných nad sebou k dosažení reálné hloubky ostrosti, plastického světla a vzdušné perspektivy bez použití počítačových efektů.
- Asociativní paměťová montáž: Střihová skladba, v níž jednotlivé scény nenavazují na základě časové kauzality, nýbrž na základě poetických, emocionálních a hudebních asociací.
- Volčok (Šedý vlček): Ruský folklorní archetyp z dětských ukolébavek, v Norštejnově pojetí transformovaný v melancholického pozorovatele a strážce historické paměti.
Bibliography
Primary Sources
- Norstein, Yuri, dir. Skazka skazok (Tale of Tales). Moskva: Sojuzmultfilm, 1979.
- Norstein, Yuri. Snow on the Grass: The Art of Animation and the Journey of a Master. Moscow: Red Square, 2005.
Secondary Literature
- Bendazzi, Giannalberto. Animation: A World History: Volume II: The Birth of a Style - The Three Markets. Boca Raton: CRC Press, 2015.
- Kitson, Clare. Yuri Norstein and Tale of Tales: An Animator’s Journey. Bloomington: Indiana University Press, 2005.
Tale of Tales (Skazka skazok), directed by the Russian master Yuriy Norshteyn in 1979 (runtime 29 minutes), is not just a film, but a hypnotic visual poem. It is frequently voted by international critics as the Greatest Animated Film of All Time, a testament to its profound emotional depth and technical brilliance. Norshteyn completely abandoned Soviet state-mandated Socialist Realism and conventional fairy-tale narration, creating an intimate, polyphonic visual poem exploring memory, childhood melancholy, and the trauma of World War II.
I. Multi-Plane Glass Animation and the Depth of Memory
Norshteyn’s technological and artistic solution represents a groundbreaking chapter in animation:
- Glass Tiers Without Computers: Norshteyn and cinematographer Aleksandr Zhukovsky developed a unique wooden vertical apparatus with several horizontal glass sheets placed at various distances from the camera lens, allowing true optical depth of field, dust, water vapor, and natural light.
- The Image Emerging from Mist: The resulting visuality resembles a living impressionistic canvas or old daguerreotypes, capturing the tangible atmosphere of buried memories emerging from the subconscious.
II. The Little Gray Wolf and the Russian Lullaby
The central character and silent observer is the little gray wolf (Volchok):
- Folklore Turned Inside Out: Based on a traditional Russian lullaby, the wolf acts not as a predatory monster, but as a vulnerable, melancholic pilgrim with large, sad human eyes.
- Guardian of Memory: The wolf drifts between temporal planes—observing family idylls, roasting an apple over a fire, and finally cradling a weeping abandoned infant, serving as a symbol of innocence and witness to the 20th century.
III. Conclusion: Quiet Genius
Norshteyn’s uncompromising vision resulted in profound influence, cementing Tale of Tales as a masterclass in how animation can move beyond spectacle to become a deeply emotional art form focusing on the quiet tragedy of time and loss.
Glossary
- Multiplane Cutout Animation: A hand-animation technique utilizing glass panes stacked vertically to achieve real depth of field and atmospheric perspective without computer effects.
- Volchok (Little Gray Wolf): A Russian folkloric archetype transformed into a melancholic observer and guardian of historical memory.
Bibliography
Primary Sources
- Norstein, Yuri, dir. Skazka skazok (Tale of Tales). Moskva: Sojuzmultfilm, 1979.
- Norstein, Yuri. Snow on the Grass: The Art of Animation and the Journey of a Master. Moscow: Red Square, 2005.
Secondary Literature
- Bendazzi, Giannalberto. Animation: A World History: Volume II: The Birth of a Style - The Three Markets. Boca Raton: CRC Press, 2015.
- Kitson, Clare. Yuri Norstein and Tale of Tales: An Animator’s Journey. Bloomington: Indiana University Press, 2005.