Čarodějnictví v průběhu věků (Häxan, 1922): Děsivá freska o pověrách a hysterii
Häxan (Witchcraft Through the Ages, 1922): A Disturbing Fresco of Superstition

Analytická studie přelomového švédsko-dánského hybridního eseje Benjamina Christensena zkoumající historii inkvizice, středověkou démonologii a most mezi čarodějnictvím a moderní psychiatrií.
An analytical essay on Benjamin Christensen's groundbreaking documentary-horror hybrid exploring the dark history of witchcraft and mass hysteria.
„Není to jen horor; je to znepokojivý dokumentárně-hororový hybrid, který se ponořuje do historických kořenů a hrůzných pověr.“
Snímek Čarodějnictví v průběhu věků (Häxan, 1922, stopáž 105 minut) dánského režiséra Benjamina Christensena představuje jeden z nejradikálnějších formálních i tematických experimentů v dějinách němého filmu. Tento nejdražší skandinávský němý snímek své doby nevznikl jako konvenční hrané drama, nýbrž jako unikátní vizuální esej kombinující vědeckou přednášku, historickou rekonstrukci, gotický horor a sociologický traktát.
Vycházeje z neblaze proslulého inkvizičního manuálu Malleus Maleficarum (Kladivo na čarodějnice) z 15. století, zkoumá Christensen mechanismy, jimiž náboženský dogmatismus, nevědomost a misogynie vytvořily fenomén masové čarodějnické psychózy.
I. Formální hybridita: Zrození filmového eseje
Christensen předběhl vývoj kinematografie o několik desetiletí tím, že odmítl klasickou narativní formu:
- Didaktický úvod: Film otevírá ryze teoretická kapitola využívající historické rytiny, modely ptolemaiovského vesmíru a mechanické demonstrace středověkých představ o pekle a démonech. Režisér zde vystupuje v roli vědce a přednášejícího.
- Hrané rekonstrukce: Následující kapitoly přecházejí do opulentních, naturalistických scén ze středověku – divák sleduje alchymistické dílny, sabbat čarodějnic, mučení podezřelých žen i vyšetřování inkvizitorů. Christensen sám sebe obsadil do role ďábla i inkvizičního lékaře, čímž demonstroval provázanost obou rolí.
II. Malleus Maleficarum a institucionální násilí
Středobodem snímku je detailní pitva inkviziční procedury:
- Výroba viny mučením: Christensen ukazuje, jak inkviziční tribunál systematicky konstruoval realitu. Stará žebračka Maria je podrobena mučení palečnicemi a skřipcem tak dlouho, dokud neodříká přesně to, co od ní soudci očekávají – včetně jmen dalších nevinných žen ve vesnici.
- Spirála paranoie: Inkvizice nevymýtala zlo; byla mechanickým strojem na jeho reprodukci a na konfiskaci majetku obviněných. Násilí a sexuální represe mnichů se v potemnělých celách slévaly v patologickou sadistickou rozkoš maskovanou za Boží službu.
III. Od čarodějnictví k hysterii: Most do moderní psychiatrie
Nejodvážnějším myšlenkovým krokem filmu je závěrečný skok ze středověku přímo do současnosti 20. let 20. století:
- Charcot a klinika Salpêtrière: Christensen srovnává historické výpovědi „čarodějnic“ s moderními psychiatrickými diagnózami hysterie, náměsíčnosti a neurózy (s přímým odkazem na výzkumy Jeana-Martina Charcota).
- Kontinuita stigmatizace: Ženy, které byly ve středověku upalovány na hranicích, jsou v moderní době zavírány do léčeben nebo podrobovány sociálnímu tlaku. Mění se pouze terminologie – princip trestání ženské odlišnosti, chudoby a tělesné zranitelnosti zůstává neměnný.
IV. Závěr: Nadčasová obžaloba předsudků
Čarodějnictví v průběhu věků vyvolalo po své premiéře mezinárodní skandál. Snímek byl kvůli zobrazování nahoty, sexuálních orgií s démony a kousavé kritice církve v mnoha zemích okamžitě zakázán či zcenzurován.
Christensen však vytvořil dílo ryzího humanismu. Prokázal, že největší hrůza v dějinách lidstva nevychází z podsvětí, ale rodí se z institucionální pýchy, strachu ze svobody a ochoty společnosti uvěřit pověře na úkor soucitu s trpícím člověkem.
Slovníček pojmů a bibliografie
- Filmový esej: Žánrová forma kinematografie, která se nesoustředí na fiktivní příběh, nýbrž rozvíjí filozofickou, vědeckou či sociální argumentaci prostřednictvím montáže obrazů a textu.
- Malleus Maleficarum (Kladivo na čarodějnice): Inkviziční spis z roku 1486 sepsaný Heinrichem Kramerem, který sloužil jako oficiální manuál pro vyhledávání, mučení a popravy domnělých čarodějnic.
- Psychosomatická hysterie: Historická lékařská diagnóza popisující tělesné křeče, paralýzy či anestezie vyvolané psychickým traumatem a potlačenou sexualitou, dříve mylně pokládané za posedlost ďáblem.
Bibliografie (Chicago Style):
- Christensen, Benjamin. Häxan: Witchcraft Through the Ages (Criterion Collection Booklet). New York: The Criterion Collection, 2001.
- Kramer, Heinrich, and James Sprenger. Malleus Maleficarum. Translated by Montague Summers. London: John Rodker, 1928.
- Slide, Anthony. Silent Topics: Essays on Underrated and Unusual Silent Films. Lanham: Scarecrow Press, 2005.
“This isn’t just a horror film; it’s an unsettling documentary-horror hybrid that dives into the historical roots and gruesome superstitions.”
Benjamin Christensen’s Häxan (Witchcraft Through the Ages, 1922) is a towering, singular achievement in cinematic history. Based on the infamous Malleus Maleficarum (the 15th-century guide for inquisitors), Häxan uses lavish dramatic reenactments to bring medieval nightmares to life: graphic scenes of torture, nuns possessed by demons, flying witches, and the Devil presiding over a Satanic Sabbath.
Bold Vision and Radical Empathy
At the time, it was the most expensive Scandinavian silent film ever made, and it was promptly banned or heavily censored across the globe for its shocking depictions of nudity, blasphemy, and perversion. Yet, beneath the cinematic terror lies a brilliant and humane commentary: Christensen proposes that the historical ‘witches’ were often women suffering from mental illness, neurological disorders, or emotional trauma, persecuted purely by fear and ignorance.
- A Hybrid Masterpiece: The film uniquely bridges academic historical documentation with raw expressionistic horror.
- Enduring Legacy: Its haunting imagery and psychological insight prefigure modern horror and psychological analysis alike.
“A visionary indictment of human cruelty disguised as divine justice.”
Selected Bibliography:
- Christensen, Benjamin. Häxan: Witchcraft Through the Ages. Criterion Collection Essay, 2001.
- Slide, Anthony. Silent Topics: Essays on Underrated and Unusual Silent Films. Scarecrow Press, 2005.