Gulliverovy cesty (Gulliver's Travels, 1939): Absurdita konfliktu v animaci
Gulliver's Travels (1939): The Absurdity of Conflict in Animation
Hloubková analýza celovečerního animovaného filmu studia Fleischer, představujícího protiválečnou alegorii a technický milník rotoskopie v předvečer světového konfliktu.
An analytical essay on Fleischer Studios' landmark feature animation, exploring its anti-war allegory and technical innovation on the eve of WWII.
Snímek Gulliverovy cesty (Gulliver’s Travels, 1939, stopáž 76 minut), uvedený do amerických kin studiem Fleischer Studios v distribuci Paramount Pictures v prosinci 1939, představuje historický milník světové animace. Jako teprve druhý americký celovečerní animovaný film v historii (uvedený dva roky po Disneyho Sněhurce a sedmi trpaslících) demonstroval technickou vyzrálost média a zároveň posloužil jako břitká protiválečná alegorie v okamžiku, kdy se v Evropě již naplno rozhořela druhá světová válka.
I. Výzva Disneyho monopolu a studiové soupeření
Bratři Max a Dave Fleischerovi patřili k největším inovátorům raného animovaného filmu (postavičky Betty Boop, Pepek námořník):
- Technologická odvaha: Reakcí na gigantický komerční úspěch Disneyho Sněhurky bylo vybudování nových obřích ateliérů v Miami na Floridě. Studio Fleischer dokázalo film vyprodukovat v rekordním čase pouhých osmnácti měsíců za mimořádného nasazení stovek kreslířů.
- Emancipace celovečerní formy: Úspěch filmu potvrdil, že animace není omezena na krátké grotesky pro děti, nýbrž představuje plnohodnotné epické plátno schopné oslovit dospělé publikum i mezinárodní trhy.
II. Rotoskopie a vizuální kontrast dvou světů
Klíčovým formálním znakem filmu je radikální stylový rozpor mezi postavou ztroskotaného námořníka a obyvateli Liliputu:
- Využití rotoskopu: Max Fleischer použil svůj vlastní patentovaný vynález – rotoskopii (překreslování okének hraného filmu s živým hercem Samem Parkerem). Pohyby Gullivera jsou díky tomu anatomicky plynulé, naturalistické a těžkopádné.
- Kontrast k liliputánské karikatuře: Zatímco Gulliver je zobrazen jako reálná lidská bytost, obyvatelé Liliputu a Blefuscu jsou stylizováni do tradičních komických, pružných figurek (tzv. rubber hose animation). Tento výtvarný antagonismus podtrhuje Gulliverovu pozici racionálního giganta vrženého do světa neurotických trpaslíků.
III. Swiftovská satira a protiválečná alegorie roku 1939
Adaptace klasické literární satiry Jonathana Swifta byla v roce 1939 mimořádně naléhavá:
- Jádro konfliktu: Válka mezi královstvími Liliput a Blefuscu nevypukne kvůli reálnému geopolitickému ohrožení, ale kvůli absurdnímu sporu králů o to, která píseň se má hrát na chystané královské svatbě jejich dětí (paralela k původnímu knižnímu sporu o rozbíjení vajec).
- Parodování nacionalismu: Přípravy na zničující vojenskou invazi, mobilizace armády a fanatická rétorika obou monarchů přesně zrcadlily politickou malichernost a destruktivní nacionalismus, který v roce 1939 uvrhl Evropu do válečného požáru.
IV. Závěr: Gulliver jako mediátor a utopie zdravého rozumu
Vyvrcholení filmu nabízí pacifistickou katarzi:
- Gulliverova intervence: Gigant fyzicky zastaví obě nepřátelské válečné flotily tím, že je jednoduše chytí za kotevní lana a přitáhne k pobřeží. Odmítá bojovat; namísto toho donutí oba hysterické panovníky k dialogu a smíření.
- Nadčasové poselství: Gulliverovy cesty dokázaly spojit broadwayský hudební styl s naléhavým humanistickým apelem. Ukázaly, že tváří v tvář mezinárodnímu šílenství je největší silou nikoliv vojenská převaha, nýbrž schopnost nadhledu a zdravého rozumu.
Slovníček pojmů a bibliografie
- Rotoskopie (Rotoscoping): Technika patentovaná Maxem Fleischerem v roce 1915, při níž animátor překresluje živou akci natočenou na filmový pás pro dosažení fotorealistického pohybu kreslené postavy.
- Protiválečná alegorie: Umělecké ztvárnění nesmyslnosti ozbrojeného konfliktu prostřednictvím zástupného, záměrně banálního sporu odhalujícího malichernost mocenských elit.
- Rubber Hose Animation: Raný animační styl 20. a 30. let, kde se končetiny postav ohýbají pružně jako gumové hadice bez pevných anatomických kloubů.
Bibliografie (Chicago Style):
- Canemaker, John. The Fleischer Story: The Golden Age of Animation. New York: Da Capo Press, 1988.
- Maltin, Leonard. Of Mice and Magic: A History of American Animated Cartoons. New York: Plume, 1987.
- Swift, Jonathan. Gulliver’s Travels. London: Benjamin Motte, 1726.
Released in December 1939, just months after the outbreak of World War II, Fleischer Studios’ Gulliver’s Travels stands as a landmark of early American feature animation. It is not only a technical marvel that challenged Disney’s dominance but, more crucially, a pointed and influential cinematic allegory addressing the futility and absurdity of modern international conflict.
Technical Innovation and Context
- Challenging the Giant: As only the second American feature-length animated film (following Disney’s Snow White), the film utilized advanced techniques, including rotoscoping (tracing live-action footage) for Gulliver’s movements, lending a crucial visual contrast to the stylized Lilliputians.
- Theatrical Weight: The film’s epic scale and ambitious production budget confirmed that animation was ready to move beyond short cartoons and handle complex narratives for adult audiences.
The Allegory of the Absurd War
The adaptation of Jonathan Swift’s 18th-century satire was perfectly timed to serve as a pre-war cinematic critique of European tensions:
- The Core Conflict: The central conflict between Lilliput and Blefuscu—engaged in a catastrophic war over which end of an egg should be broken—is the film’s powerful, overt anti-war allegory.
- Critique of Nationalism: The tiny citizens’ willingness to mobilize vast resources and destroy their own homeland over a trivial, ideological difference mirrors the political pettiness that drove the rise of ultra-nationalism and the outbreak of war.
- Gulliver as the Mediator: Gulliver functions as the enormous, rational outsider who highlights the minuscule and illogical nature of the conflict. His successful role as a peace broker provides a utopian resolution affirming that goodwill can halt destructive rivalries.
Legacy
Gulliver’s Travels cemented the idea that animation could effectively translate intellectual satire into popular entertainment, demonstrating the power of visual metaphor to deliver a plea for international cooperation on the very eve of the bloodiest conflict in history.
Selected Bibliography:
- Maltin, Leonard. Of Mice and Magic: A History of American Animated Cartoons. Plume, 1987.
- Canemaker, John. The Fleischer Story: The Golden Age of Animation. Da Capo Press, 1988.