Britský vědeckofantastický velkofilm Věci příští (Things to Come, 1936, stopáž 100 minut), vyrobený v produkci Alexandra Kordy pro London Film Productions v režii Williama Camerona Menziese, představuje monumentální mezník světové filmové science fiction. Film nevznikl jako pouhé komerční dobrodružství; byl koncipován jako přímý ideologický a vizionářský manifest slavného spisovatele H. G. Wellse, jenž osobně napsal scénář na motivy své knihy The Shape of Things to Come (1933).

Wells v tomto díle podal nekompromisní varování před blížící se druhou světovou válkou a zároveň zformuloval své kontroverzní technokratické dilema: přesvědčení, že z trosek nacionalismu a nekompetentních demokracií může lidstvo zachránit pouze osvícenská diktatura vědců, inženýrů a letců.

I. Předzvěst totální války: Vánoce v Everytownu 1940

Vizuální úvod filmu představuje jedno z nejmrazivějších proroctví v dějinách kinematografie:

• Proroctví Blitzu: Příběh začíná o Vánocích roku 1940 v britském velkoměstě Everytown[cite: 129]. Zatímco občané slaví, na obloze se zjevují bombardéry a město je během několika minut zničeno masivním leteckým bombardováním a plynovými útoky[cite: 129]. Wells a Menzies předpověděli zkázu Londýna a taktiku totální letecké války čtyři roky před skutečným německým Blitzem[cite: 129].
• Desetiletí rozkladu a mor: Válka trvá celá desetiletí (až do šedesátých let), vyčerpá veškeré průmyslové zdroje a ústí v celosvětovou epidemii „bloudivé nemoci“ (wandering sickness)[cite: 129]. Civilizace regreduje do stavu barbarství a feudálního rozvratu, v němž Everytownu vládne primitivní válečný despota Rudolf (Ralph Richardson), operující s několika zbývajícími rozbitými automobily taženými koňmi[cite: 129].

II. Wings Over the World: Nastolení technokratického řádu

Zlomový bod nastává v roce 1970, kdy nad zničeným městem přistává gigantický, technologicky dokonalý černý letoun pilotovaný Johnem Cabaelem (Raymond Massey)[cite: 129]:

• Bratrstvo inženýrů: Cabal vystupuje jako vyslanec organizace Wings Over the World (Křídla nad světem), sdružující přeživší vědce, piloty a mechaniky se základnou v irácké Basře[cite: 129]. Inženýři odmítají politiku, náboženství i národní hranice; jejich autorita stojí na exaktní vědě a technologické dominanci[cite: 129].
• Plyn míru (Gas of Peace): Když se místní warlord pokusí letce napadnout, technokraté bombardují město nikoliv trhavinami, nýbrž uspávacím plynem[cite: 129]. Barbaři usínají a probouzejí se do nového světa, v němž byla politická anarchie eliminována ve prospěch vědeckého plánování[cite: 129]. Wells zde otevřeně hájí nutnost autoritářského zásahu odborné elity k nastolení globálního pořádku[cite: 129].

III. Podzemní město roku 2036 a Menziesova futuristická architektura

Režisér William Cameron Menzies, původní profesí slavný hollywoodský scénograf a výtvarník, vytvořil ve třetím aktu filmu fascinující vizi budoucnosti[cite: 129]:

• Sterilní podzemní metropole: V roce 2036 je nový Everytown vybudován hluboko pod zemí z oceli, skla a syntetických materiálů[cite: 129]. Město je klimatizované, prosvětlené umělým sluncem a zbavené nemocí i špíny[cite: 129]. Menziesovy gigantické modely, pohyblivé eskalátory, aerodynamické monoraily a televizní stěny definovaly modernistický vizuální kánon sci-fi filmu na celá desetiletí[cite: 129].
• Cena za pořádek: Život v technokratické utopii je však přísně regulován[cite: 129]. Emoce, individuální výstřelky a spontánní umění jsou potlačeny ve prospěch neustálé produkce a technologické expanze[cite: 129].

IV. Závěr: Kosmické dělo a trvalé dilema pokroku

Finále filmu zachycuje střet mezi technokratickým vedením a populistickým povstáním[cite: 129]:

• Vesmírný kanón (Space Gun): Vůdce města Oswald Cabal (opět Raymond Massey) chystá vystřelení první posádky mladých lidí k Měsíci pomocí gigantického elektromagnetického děla[cite: 129]. Sochař Theotocopulos však podnítí lidovou vzpouru: žádá zastavení nekonečného pokroku a návrat k obyčejnému lidskému štěstí a odpočinku[cite: 129].
• Celý vesmír, anebo nic: Projektil je vystřelen k hvězdám těsně předtím, než dav dělo zničí[cite: 129]. Cabal v monumentálním závěrečném monologu hledí na hvězdnou oblohu a klade lidstvu fundamentální otázku: „Pro člověka neexistuje odpočinek ani klid. Musí jít dál… Až nakonec ovládne celou tuto hvězdnou hlubinu a dosáhne nesmrtelnosti. Celý vesmír – anebo nic! Kterou cestu si zvolíme?“[cite: 129] Věci příští zůstávají grandiózním pomníkem technokratického optimismu: dílem, které nutí diváka zvažovat, jakou cenu je civilizace ochotna zaplatit za vlastní přežití a expanzi do kosmu[cite: 129].

Slovníček pojmů a bibliografie

• Technokracie: Politický a společenský systém, v němž je rozhodovací moc svěřena vědeckým a technickým expertům namísto volených politiků, s důrazem na racionalitu a efektivitu[cite: 129].
• Wings Over the World: Wellsovská fiktivní organizace letců a inženýrů ztělesňující osvícenskou vědeckou diktaturu překonávající národní anarchii[cite: 129].
• Vesmírné dělo (Space Gun): Wellsovský futuristický koncept vystřelování kosmických lodí pomocí masivního elektromagnetického kanónu, inspirovaný vizemi Julese Verna.

Bibliografie (Chicago Style):

• Crossley, Robert. H.G. Wells. Cambridge: Cambridge University Press, 1986.
• Frayling, Christopher. Things to Come (BFI Film Classics). London: British Film Institute, 1995.
• Menzies, William Cameron, dir. Things to Come (Motion Picture). London: London Film Productions, 1936[cite: 129].
• Wells, H. G. The Shape of Things to Come. London: Hutchinson & Co., 1933[cite: 129].
• Wymer, Rowland. Futures Anticipated: H.G. Wells and Film. Piscataway: Rutgers University Press, 1997.