Krátkometrážní snímek Hry andělů (Les Jeux des Anges, 1964, stopáž 12 minut) polského malíře, grafika a filmového tvůrce Waleriana Borowczyka představuje jeden z nejdrtivějších a nejradikálnějších počinů v dějinách animované kinematografie. Film, realizovaný v pařížském exilu, zcela opouští konvenční narativní struktury a předkládá spalující abstraktní elegii za oběti nacistických vyhlazovacích táborů a totalitního teroru dvacátého století.

Borowczyk, poznamenaný bezprostřední zkušeností s válečnou zkázou v rodném Polsku, nestaví film na realistických archivních záběrech; přetváří historické trauma do znepokojivé mechanické noční můry z plechu, krve, organických tkání a monotónního industriálního hluku.

I. Materiálová asambláž a estetika rozkladu

Borowczykova animovaná technika představuje radikální odklon od klasické kresebné tradice:

• Materiál proti iluzi: Autor kombinuje techniku fázované ploškové animace, temperové malby, rytin a koláže z reálných materiálů[cite: 109]. Obrazové pole je tvořeno fragmenty zrezivělých trubek, nýtovaných plechů, ostnatých drátů a anatomických řezů lidským masem[cite: 109].
• Trhaný rytmus odcizení: Pohyb objektů není plynulý; je mechanický, trhavý a staccatový[cite: 109]. Tato záměrná neučesanost animace vyvolává v divákovi fyzický pocit odporu a zrcadlí násilný rozpad integrity lidského těla v soukolí vyhlazovací mašinérie[cite: 109].

II. Továrna na smrt a mechanika pásové likvidace

Ačkoliv ve filmu nepadne jediné slovo a neobjeví se žádný konkrétní historický nápis, symbolický kód koncentračního tábora je neúprosný[cite: 109]:

• Transporty do prázdnoty: Vizuálním leitmotivem filmu jsou nekonečně ubíhající stěny tunelů, koleje a mechanické písty evokující transportní vlaky směřující do Osvětimi[cite: 109].
• Gilotiny a masové drapáky: V geometricky sterilních místnostech dochází k mechanizovaným popravám – padající gilotiny usekávají stylizované hlavy, mechanická chapadla třídí kusy masa a beztvará těla jsou shazována do pecí. Smrt zde není tragickým individuálním osudem, nýbrž rutinní administrativní a technologickou operací pásové výroby[cite: 109].

III. Zvukový design Bernarda Parmegianiho a konkrétní hudba

Zvuková složka filmu, vytvořená průkopníkem konkrétní hudby (musique concrète) Bernardem Parmegianim ve studiích francouzského rozhlasu (Groupe de Recherches Musicales), tvoří rovnocenný pilíř obrazu:

• Průmyslová polyfonie: Zvuková stopa je zbavena orchestrální melodie. Sestává z kovového skřípění, bušení kladiv, syčení páry, vzdáleného dunění motorů a deformovaných lidských vzdechů a výkřiků[cite: 109].
• Rytmus teroru: Monotónní, mechanický rytmus strojů působí na diváka somaticky – navozuje klaustrofobní úzkost a demonstruje odlidštění světa, v němž byl lidský hlas nahrazen rachotem výrobní linky na smrt[cite: 109].

IV. Závěr: Mutilace nevinnosti a nadčasový monument paměti

Titul filmu Hry andělů nese hluboce tragickou ironii[cite: 109]:

• Zánik andělských křídel: Andělé ve filmu nevystupují jako nositelé nebeské spásy. Jsou to bezmocná, zmrzačená stvoření z papíru a kůže, jimž mechanické nože systematicky odřezávají křídla a hlavy[cite: 109]. Systém požírá nevinnost v samotném jejím zárodku.
• Odkaz: Borowczykův snímek zůstává jedním z nejodvážnějších pokusů o reflexi šoa v dějinách umění[cite: 109]. Prokázal, že animovaný film má jedinečnou schopnost zprostředkovat nepředstavitelnou hrůzu tam, kde hraná kinematografie selhává v melodramatickém patosu. Zůstává mrazivým varováním před světem, který by technologickou racionalitu povýšil nad posvátnost lidského života[cite: 109].

Slovníček pojmů a bibliografie

• Konkrétní hudba (Musique Concrète): Směr elektroakustické hudby využívající jako stavební materiál reálné, v přírodě či průmyslu nahrané zvuky, které jsou následně elektronicky deformovány, vrstveny a stříhány.
• Materiálová asambláž: Výtvarná technika kombinující trojrozměrné fragmenty reálných průmyslových i biologických materiálů za účelem vyvolání syrového smyslového prožitku[cite: 109].
• Industrializovaný teror: Systém masového vyhlazování a útlaku, který aplikuje postupy moderní tovární velkovýroby, dělby práce a logistiky na likvidaci lidských bytostí[cite: 109].

Bibliografie (Chicago Style):

• Bendazzi, Giannalberto. Animation: A World History: Volume II: The Birth of a Style - The Three Markets. Boca Raton: CRC Press, 2015[cite: 109].
• Bokanowski, Stéphane. Walerian Borowczyk: Le cinéaste de la matière. Paris: Éditions du Cinéma, 2001[cite: 109].
• Borowczyk, Walerian, dir. Les Jeux des Anges (Motion Picture). Paris: Les Grands Films Classiques, 1964[cite: 109].
• Richardson, Michael. Surrealism and Cinema. Oxford: Berg Publishers, 2006.