„Vzácné okno do formativního období herecké legendy, která měla o dvě desetiletí později definovat ikonu hraběte Draculy.“

Němé drama Küzdelem a létért (v mezinárodní distribuci uváděné jako Leopard či The Struggle for Life, 1918) v režii předního maďarského průkopníka Alfréda Deésyho představuje klíčový milník rané kinematografie středoevropského prostoru. Snímek, vzniklý ve filmové společnosti Star-Film v Budapešti na samém sklonku rakousko-uherské monarchie a první světové války, je adaptací slavné divadelní hry Alphonse Daudeta La Lutte pour la vie.

Zatímco většina němé maďarské produkce z tohoto období byla nenávratně zničena, dochovaný fragment tohoto snímku nabízí jedinečnou možnost analyzovat herecké kořeny muže, jenž se nesmazatelně zapsal do dějin světového hororu: Bély Lugosiho[cite: 102].

I. Arisztid Olt a formativní léta v Budapešti

Předtím, než se Béla Blaskó stal mezinárodní hvězdou jako Béla Lugosi, prošel náročným divadelním i filmovým školením v Uhrách:

• Pseudonym aristokrata: V letech 1917–1918 vystupoval v budapešťských ateliérech pod uměleckým pseudonymem Arisztid Olt[cite: 102]. Tento pseudonym evokoval dekadentní aristokratický původ i romantickou osudovost, což přesně odpovídalo typům postav, do nichž byl obsazován[cite: 102].
• Kariéra na prahu revoluce: Lugosi patřil k předním členům budapešťského Národního divadla a v revolučním roce 1919 stanul v čele prvních hereckých odborů. Po pádu Maďarské republiky rad musel kvůli svým levicovým postojům zemi narychlo opustit, což z filmu Küzdelem a létért učinilo jeho definitivní rozloučení s maďarskou kinematografií před odchodem do Vídně, Berlína a posléze USA[cite: 102].

II. Daudetova předloha: Sociální darwinismus a cynismus moci

Příběh adaptovaný z Daudetovy hry reflektuje dobové střety sociálních vrstev na přelomu epoch:

• Orlay Pál jako dravý predátor: Lugosi ztvárňuje ambiciózního, leč zcela zkrachovalého architekta Orlayho Pála (Paula Astiera v Daudetově originále)[cite: 102]. Postava je vedena filozofií bezohledného boje o život – sociálního darwinismu. Pál se neštítí chladnokrevně manipulovat zamilovanými ženami, zneužívat majetek stárnoucí vévodkyně a ruinovat životy lidí ve svém okolí, aby se vyšplhal na společenský vrchol[cite: 102].
• Předzvěst gotického magnetismu: Již v zachovaných záběrech je patrný specifický styl Lugosiho herectví: uhrančivý, strnulý pohled očí, aristokratická elegance těla a pomalá, hrozivá gestikulace, kterou o třináct let později dovedl k dokonalosti v Todově Browningově Draculovi[cite: 102].

III. Fragment jako filmový relikt a metodologie rekonstrukce

Vzhledem k devastaci maďarských filmových archivů během druhé světové války patří film k téměř ztraceným dílům:

• Dvouminutové svědectví: Z původního celovečerního filmu se v archivech dochoval pouze přibližně dvouminutový fragment zachycující klíčovou dramatickou konfrontaci[cite: 102]. Tento fyzický pás s virážováním představuje neocenitelný historický pramen[cite: 102].
• Režijní styl Alfréda Deésyho: I z dochovaného torza je zřejmá vysoká kultura tehdejší maďarské kinematografie – střídmá a funkční práce se scénografií, hluboké rámování interiérů a civilní vedení herců, které se vyhýbalo hysterické pantomimě raného němého filmu.

IV. Závěr: Odkaz ztracené kinematografie

Küzdelem a létért funguje jako fascinující archivní most[cite: 102]. Ukazuje, že Lugosiho pozdější hollywoodská ikonografie nevznikla z ničeho, ale byla pevně ukotvena v tradici středoevropského dekadentního melodramatu a naturalistického divadla[cite: 102]. Tento fragment zůstává němým svědectvím o éře, v níž se rodil moderní filmový jazyk i legendy, které jej navždy proměnily[cite: 102].

Slovníček pojmů a bibliografie

• Sociální darwinismus: Filozoficko-společenská teorie aplikující darwinovskou tezi o „přežití nejsilnějšího“ na mezilidské a společenské vztahy, legitimizující bezohledný kariérismus a manipulaci.
• Filmový fragment: Torzovitě dochovaná část filmového pásu, jejíž rekonstrukce a analýza vyžaduje komparaci s dobovými literárními předlohami a tiskem[cite: 102].
• Star-Film: Významná budapešťská produkční společnost založená v roce 1916 režisérem Alfrédem Deésym, v níž vznikla řada klíčových děl maďarského němého filmu.

Bibliografie (Chicago Style):

• Cunningham, John. Hungarian Cinema: A History and Filmography. London: Wallflower Press, 2004[cite: 102].
• Daudet, Alphonse. La Lutte pour la vie: Pièce en cinq actes. Paris: Calmann Lévy, 1890.
• Rhodes, Gary Don. Lugosi: His Life in Films, on Stage, and in the Hearts of Horror Lovers. Jefferson: McFarland, 1997[cite: 102].
• Rhodes, Gary Don. Becoming Dracula: The Early Years of Bela Lugosi. Duncan: BearManor Media, 2020.