Intolerance (1916): Univerzální manifest proti zneužívání moci a dogmatu
Intolerance (1916) – A Universal Manifesto Against the Abuse of Power and Dogma
Monumentální němý epos D. W. Griffitha paralelně propojuje čtyři historické epochy, aby demaskoval nadčasový mechanismus lidské krutosti, dogmatismu a institucionální arogance.
D.W. Griffith's monumental silent epic interweaves four historical eras to diagnose the timeless mechanism of human cruelty, dogmatism, and institutional arrogance.
Monumentální němý epos D. W. Griffitha Intolerance (Intolerance: Love’s Struggle Throughout the Ages, 1916, stopáž 197 minut) představuje jeden z nejradikálnějších autorských manifestů v dějinách kinematografie. Snímek nevznikl jako chladná akademická rekonstrukce, nýbrž jako vášnivá reakce tvůrce na cenzurní útoky a společenské kontroverze, kterým čelil po uvedení svého předešlého filmu Zrození národa.
Griffith v bezprecedentním měřítku paralelně propojil čtyři vzdálené historické epochy – pád starověkého Babylonu (539 př. n. l.), ukřižování Ježíše Krista v Judsku, Bartolomějskou noc v renesanční Francii (1572) a sociální drama z moderní industriální Ameriky –, aby demaskoval univerzální mechanismus náboženského a ideologického dogmatismu ničícího lidskou lásku a svobodu.
I. Čtyři epochy jako radikální paralelní montáž
Griffith v Intoleranci revolučním způsobem rozvinul filmovou syntaxi a možnosti asociativního střihu:
- Kolébka věčnosti: Jednotlivé historické epochy nejsou řazeny jako samostatné povídky za sebou, nýbrž probíhají souběžně. Vizuálním refrénem a spojovacím článkem mezi nimi je opakující se záběr matky kolébající kolébku (Lillian Gishová), inspirovaný verši Walta Whitmana.
- Zrychlující se montážní smršť: Jak se film blíží ke svému vrcholu, intervaly mezi střihem jednotlivých linií se zkracují z minut na vteřiny. Babylon padá pod náporem perských vojsk, Kristus stoupá na Golgotu, hugenoti jsou masakrováni v pařížských uličkách a nevinný dělník v moderní Americe stoupá na šibenici. Griffith tímto kinetickým postupem dokázal, že filmový střih dokáže formulovat abstraktní filozofickou tezi.
II. Anatomie klanové mentality a monopol na pravdu
Skutečná hodnota filmu spočívá v demaskování psychologie institucionální dominance:
- Univerzální profil inkvizitora: Pachatelé útlaku vykazují napříč tisíciletími identické rysy. Babylonský velekněz zradí své město Kýrovi Velikému, protože panovník Balšazar zavedl náboženskou svobodu a uctívání bohyně Ištar. Farizeové v Jeruzalémě žádají Kristovu krev, neboť jeho učení ohrožuje jejich monopol na svatost. Kateřina Medicejská zmanipuluje francouzského krále k vyvraždění tisíců spoluobčanů v zájmu ochrany dynastie.
- Moderní „Uplifters“ a sociální inženýrství: Nejodvážnější je americká linie, kde Griffith kritizuje puritánské spolky moralistů. Bohaté dámy pod pláštíkem charity a sociální reformy slídí v bytech chudých dělníků a nechají matce násilím odebrat dítě. Tyto elitní skupiny si pod maskou veřejného dobra pouze léčí vlastní komplexy a uplatňují touhu po kontrole slabších.
III. Gigantismus výpravy a filmový aparát jako politické jeviště
Výrobní zázemí Intolerance překonalo veškeré dobové parametry hollywoodské produkce:
- Monumentální Babylon: Stavba gigantických hradeb a síně Belšasarovy s třicetimetrovými sloupy a sochami slonů na Sunset Boulevardu demonstrovala moc filmového aparátu zhmotnit dějiny. Stovky komparzistů a kamerové jízdy z uvázaného balónu vytvořily měřítko, které se stalo vzorem pro evropskou i sovětskou avantgardu.
- Ekonomický krach a autorská nezávislost: Astronomické náklady a finanční neúspěch filmu v době válečného vlasteneckého vzepětí vedly k bankrotu Griffithovy společnosti. Intolerance však zůstala důkazem, že filmař může riskovat celou svou kariéru ve jménu pacifistického a humanistického přesvědčení.
IV. Závěr: Věčný návrat dogmatismu a strážci falešné čistoty
Griffithův závěrečný eschatologický epilog nabízí utopickou vizi světa, v němž mizí věznice, bitevní pole se mění v kvetoucí louky a lidstvo překonává etnické i náboženské bariéry:
- Varování před přítomností: Tento pacifistický ideál však nezastírá hlavní memento díla. Strážci falešné morální čistoty a dogmatického řádu nezmizeli v propadlišti dějin.
- Aktuální memento: Intolerance připomíná, že Babylon i popravy pro jinakost se neodehrávají pouze na stránkách starých kronik – rodí se znovu v každém okamžiku, kdy společnost dovolí institucionální aroganci a bezohledné klanové mentalitě vymazat empatii a lidskou důstojnost.
Slovníček pojmů a bibliografie
- Paralelní křížový střih (Cross-Cutting): Střihová technika umožňující střídavé sledování dvou či více dějových linií probíhajících na různých místech nebo v různých časech za účelem vytvoření dramatické či ideové syntézy.
- Asociativní montáž: Filmový postup, v němž spojení dvou zdánlivě nesouvisejících obrazů generuje v mysli diváka nový metaforický či filozofický význam.
- Klanová mentalita (Sektářství moci): Chování uzavřených společenských či institucionálních skupin, které si přivlastňují monopol na pravdu a morálku a marginalizují zbytek společnosti.
Bibliografie (Chicago Style):
- Eisenstein, Sergei. “Dickens, Griffith, and the Film Today.” In Film Form: Essays in Film Theory, edited and translated by Jay Leyda, 195–255. New York: Harcourt, Brace & World, 1949.
- Hansen, Miriam. Babel and Babylon: Spectatorship in American Silent Film. Cambridge: Harvard University Press, 1991.
- Schickel, Richard. D. W. Griffith: An American Life. New York: Simon and Schuster, 1984.
D.W. Griffith’s monumental silent epic Intolerance (1916), subtitled Love’s Struggle Throughout the Ages, stands as one of the most powerful directorial manifestos in cinema history. The film was not conceived as a cold academic study, but as a visceral, angry reaction by a creator facing immense social pressure, hypocrisy, and censorship in early 20th-century America. Griffith systematically interweaves four historical eras—the fall of ancient Babylon, the crucifixion of Jesus Christ, the St. Bartholomew’s Day Massacre in Renaissance France, and modern America—to diagnose the timeless mechanism of human cruelty and dogmatism.
1. One Face Across the Centuries
The true genius of the film lies not in the historical accuracy of its individual segments, but in the way all four narratives dissolve into a single, universal image during the film’s famous, accelerating climax. Griffith establishes an absolute structural equation across these distant epochs. It is entirely immaterial whether the vehicle of oppression is an ancient theocratic apparatus, the cold legalism of religious dogmatists, Renaissance state terror, or a modern, secularized society of moral reformers.
The perpetrators retain the exact same psychological profile throughout history:
- The Babylonian High Priest betrays his own city to Persian invaders out of pure vanity because the local ruler introduced religious tolerance.
- The Judean Pharisees demand the execution of Christ because his authentic humanity and freedom disrupt their monopoly on the law and ritual formalism.
- Catherine de’ Medici and her royal court unleash a mass slaughter of their neighbors to eliminate political competition under the guise of religious dogma.
- The modern “Uplifters” spy on the private lives of the impoverished under the pretext of philanthropy and social engineering, brutally tearing a child away from its mother to satisfy their pathological need for control.
2. The Anatomy of a Clan Mentality
All of these figures represent a timeless archetype: dominant, emotionally vacant enforcers of a system who weaponize dogmatic morality to satisfy their innate desire for power. Griffith brilliantly demonstrates how a destructive clan mentality forms within any established institution, displaying clear signs of sectarian behavior:
- A Monopoly on Truth: A delusion of absolute moral supremacy that completely insulates these elites from reality and human suffering.
- Economic and Social Parasitism: The weaponization of ideals (faith, charity, or the public good) to micromanage and prey upon the lives of others.
- A Total Absence of Empathy: A rigid “us versus them” worldview, where individuals outside the group are perceived merely as subjects to be corrected or eliminated.
Final Verdict
Griffith’s Intolerance serves as a stark reminder that these self-appointed guardians of purity never disappeared; they merely alter their masks and vestments. Ancient Babylon or the crucifixion of alterity do not belong to the pages of history textbooks—driven by dogmatism and ruthlessness, they replicate themselves continuously, sometimes right behind the neighboring wall.
Academic References:
- Hansen, Miriam: Babel and Babylon: Spectatorship in American Silent Film. Harvard University Press, 1991.
- Eisenstein, Sergei: Dickens, Griffith, and the Film Today. In: The Film Sense, Harcourt Brace, 1942.
- Schickel, Richard: D.W. Griffith: An American Life. Simon and Schuster, 1984.